11. 6. 2026
Stavebnictví a průmyslové sádrovce
Průmysl výroby stavebních hmot se dlouhodobě potýká s nedostatkem surovin, přírodní zdroje jsou kapacitně nedostatečné, vlivem útlumu těžby a legislativním složitostem při otevírání nových lokalit, nelze spoléhat na zlepšení situace v oblasti surovin. Tímto jsou v zásadě ohroženy projekty výstavby v oblasti dopravní infrastruktury, pozemních staveb i plánované výstavby v oblasti energetiky. Mimo přírodní kameniva a písky jsou dnes jednou z kriticky nedostupných surovin už i sádrovce.
Průmyslové (syntetické) sádrovce se dnes v největším množství vyrábějí odsiřováním spalin uhelných elektráren, jejichž provozy ale budou plánovitě omezeny, a to už v roce 2027. A teoreticky mají být v ČR úplně odstaveny do roku 2030. Přírodní sádrovce jsou dnes těženy minoritně, často se dovážejí z okolních zemí a jen pro specifické účely použití.
Sádrovec, jako dihydrát síranu vápenatého, je mimo jiné klíčovou surovinou v celé řadě stavebních materiálů a výrobků. Celá naše civilizace je postavena na nejrozšířenějším hydraulickém pojivu, cementu. Cement je pojivovou složkou ve všech betonech, silikátových omítkách, stavebních lepidlech, tmelech či stabilizačních hmotách. Jen v ČR se v roce 2025 vyprodukovalo 4,5-4,7 milionů tun cementu, u něhož se reguluje proces tuhnutí obsaženého slinku právě přídavkem sádrovce v množství 5-8% hm. Dalším místem použití sádrovce v cementu je v oblasti surovinové skladby. Sádrovec se používá jako korekční surovina pro zvýšení obsahu SO3 na vstupu do výpalu, nejen pro zlepšení počátečních pevností, ale i pro úsporu energie při výpalu.
Další oblastí použití sádrovců jsou pórobetonové tvárnice, kde plní funkci urychlovače chemické reakce při tvorbě pevné krystalické struktury, usnadňuje napěnění a zabraňuje deformacím tvárnic před vytvrzením v autoklávech.
Výroba sádrových pojiv, potažmo sádrových dílců a sádrokartonových desek. Stavební sádra má mnoho podob a s tím si nese unikátní vlastnosti, jež jsou ceněné v oblasti výroby litých podlah (anhydrid), zdiva s protipožárními vlastnostmi či přesností tenkostěnných prvků např. i se strukturálně ztvárněným povrchem. Přestože přesná čísla o celkovém objemu vyrobeného sortimentu ze sádry v ČR nejsou veřejně publikována, odhady z trhu a zpráv výrobců naznačují, že například tuzemská produkce dosahuje desítek milionů metrů čtverečních desek za rok.
Současné predikce uvádějí, že už v roce 2027 může na českém trhu chybět cca 500.000 tun sádrovců, což představuje cca 55–60 % potřebného množství pro české stavebnictví, kde hlavním spotřebitelem sádrovců je cementářský průmysl.
Za této situace Precheza urychlila několikaletý společný výzkum cementáren a akademických pracovišť a uvedla na trh nový výrobek, průmyslový chemosádrovec Ferrogips. Po četných testech a úpravách výrobní technologie proběhla řada pilotních testů v cementárnách v ČR a na Slovensku. Pozitivní aplikační výsledky umocnil i benefit železa ve složení Ferrogipsu při korekci vstupních surovin vápenců a břidlic. Jelikož korekční suroviny na bázi železa jsou dnes, s útlumem hutního průmyslu, rovněž nedostupné a ceny jsou astronomické.
Zdá se, že Precheza čelí dalšímu poslání, tentokrát nezastavit stavební produkci v regionu. Na základě kontaktu s partnery z oblasti stavebnictví je evidentní, že panika na trhu roste. Snažíme se situaci uklidnit a děláme maximum pro zajištění dodávek našich chemosádrovců pro tento klíčový sektor ekonomiky. Ostatně posílení strategické suverenity ČR v oblasti kritických surovin a snížení závislosti na dovozu primárních surovin je úkolem nad rámec našeho podnikání, ale jsme rádi, že aspoň takto můžeme přispět ke stabilitě českého průmyslu.
Jan Přikryl
Zdroje: ERÚ, ČEPS, ASAM
Průmyslové (syntetické) sádrovce se dnes v největším množství vyrábějí odsiřováním spalin uhelných elektráren, jejichž provozy ale budou plánovitě omezeny, a to už v roce 2027. A teoreticky mají být v ČR úplně odstaveny do roku 2030. Přírodní sádrovce jsou dnes těženy minoritně, často se dovážejí z okolních zemí a jen pro specifické účely použití.
Sádrovec, jako dihydrát síranu vápenatého, je mimo jiné klíčovou surovinou v celé řadě stavebních materiálů a výrobků. Celá naše civilizace je postavena na nejrozšířenějším hydraulickém pojivu, cementu. Cement je pojivovou složkou ve všech betonech, silikátových omítkách, stavebních lepidlech, tmelech či stabilizačních hmotách. Jen v ČR se v roce 2025 vyprodukovalo 4,5-4,7 milionů tun cementu, u něhož se reguluje proces tuhnutí obsaženého slinku právě přídavkem sádrovce v množství 5-8% hm. Dalším místem použití sádrovce v cementu je v oblasti surovinové skladby. Sádrovec se používá jako korekční surovina pro zvýšení obsahu SO3 na vstupu do výpalu, nejen pro zlepšení počátečních pevností, ale i pro úsporu energie při výpalu.
Další oblastí použití sádrovců jsou pórobetonové tvárnice, kde plní funkci urychlovače chemické reakce při tvorbě pevné krystalické struktury, usnadňuje napěnění a zabraňuje deformacím tvárnic před vytvrzením v autoklávech.
Výroba sádrových pojiv, potažmo sádrových dílců a sádrokartonových desek. Stavební sádra má mnoho podob a s tím si nese unikátní vlastnosti, jež jsou ceněné v oblasti výroby litých podlah (anhydrid), zdiva s protipožárními vlastnostmi či přesností tenkostěnných prvků např. i se strukturálně ztvárněným povrchem. Přestože přesná čísla o celkovém objemu vyrobeného sortimentu ze sádry v ČR nejsou veřejně publikována, odhady z trhu a zpráv výrobců naznačují, že například tuzemská produkce dosahuje desítek milionů metrů čtverečních desek za rok.
Současné predikce uvádějí, že už v roce 2027 může na českém trhu chybět cca 500.000 tun sádrovců, což představuje cca 55–60 % potřebného množství pro české stavebnictví, kde hlavním spotřebitelem sádrovců je cementářský průmysl.
Za této situace Precheza urychlila několikaletý společný výzkum cementáren a akademických pracovišť a uvedla na trh nový výrobek, průmyslový chemosádrovec Ferrogips. Po četných testech a úpravách výrobní technologie proběhla řada pilotních testů v cementárnách v ČR a na Slovensku. Pozitivní aplikační výsledky umocnil i benefit železa ve složení Ferrogipsu při korekci vstupních surovin vápenců a břidlic. Jelikož korekční suroviny na bázi železa jsou dnes, s útlumem hutního průmyslu, rovněž nedostupné a ceny jsou astronomické.
Zdá se, že Precheza čelí dalšímu poslání, tentokrát nezastavit stavební produkci v regionu. Na základě kontaktu s partnery z oblasti stavebnictví je evidentní, že panika na trhu roste. Snažíme se situaci uklidnit a děláme maximum pro zajištění dodávek našich chemosádrovců pro tento klíčový sektor ekonomiky. Ostatně posílení strategické suverenity ČR v oblasti kritických surovin a snížení závislosti na dovozu primárních surovin je úkolem nad rámec našeho podnikání, ale jsme rádi, že aspoň takto můžeme přispět ke stabilitě českého průmyslu.
Jan Přikryl
Zdroje: ERÚ, ČEPS, ASAM